(c) www.valrhona.com
VALRHONA
PALMIRA
Fino Criollo, Venezuela
Sklizeň 2007
64 %
"Několik kroků od jezera Maracaïbo Valrhona objevila výjimečné území, kde roste nejlepší venezuelské kakao criollo. Tato legendární země odhaluje tóny medu a suchých plodů, charakteristické pro čokoládu Palmira." (Oficiální text je jako vždy trochu mnohomluvný a bombastický, ale povšimněme si "medu a suchých plodů".)
Skutečně je cítit med, včetně svého nakyslého podtónu. Sůl, trochu sladkokyselého ovoce, snad fíky. Celkově Palmira není tak svěží jako klasické čokolády od Valrhony. Dlouhé doznívání, během nějž přetrvává chuť medu a zvýrazňuje se hrubost kompozice, prašnost, která ve skutečnosti není. (U Valrhony skutečně často mívám lehký a ne nepříjemný dojem písku v ústech.)
(c) www.valrhona.com
VALRHONA
GRAN COUVA
Chocolat Noir de Domaine
Trinidad
Sklizeň 2007
64 %
"Jsme v Karibiku, mezi Venezuelou a Grenadou. Trinidadské slunce se zvedá nad Gran Couvou. Lidé na plantáži otevírají mačetou kakaové boby a vybírají z nich vzácné kakao. Zrodila se první Chocolat de Domaine." (Pojmem Chocolat de Domaine rozumějme čokoládu z jednoho místa, z jedné plantáže nebo jednoho regionu - to, co se obvykle nazývá single origin.)
Vůně želé v čokoládě.
Konzistence typická pro Valrhonu, trochu prašná.
Důsledná chuť, která se nemění od vložení do úst po rozplynutí.
Nejméně ovocná čokoláda ze všech od Valrhony, ale slabá chuť lesních plodů a květin je přece jen přítomná.
Pražené lískové oříšky, nugát, později trochu pepře.
Nepříliš složitá čokoláda, odpočinková, nenáročná, ale má styl.
V doznívání se objevuje lehce nakyslá chuť.
VALRHONA
AMPAMAKIA
Chocolat Noir de Domaine
Plantation Millot, Madagascar
Sklizeň 2008 (má první Ampamakia pocházela ze sklizně 2006, ale tenkrát jsem si naneštěstí ještě nezapisoval své Zážitky; tyto poznámky jsou z podzimu 2008)
64 %
"Řeka Sambirano se na Madagaskaru vine magickou krajinou, kde se delikátní vůně mísí s měňavými barvami polí vanilky a ylang-ylangu. Pro lidi na plantážích, kde se pěstuje kakao už dvě stě let, Ampamakia zní jako zpěv silic a barev."
Voní jemně jako les u řeky. Je hladší než jiné čokolády od Valrhony.
Pomalu odkrývá ovocnou chuť (spíše temných lesních plodů než jásavého tropického ovoce), která má v sobě něco "zadního", co hraničí s nepříjemností: trochu soli, dřeva, rybniční vody? Ovoce se změní v květiny a během doznívání jsou cítit jen ony, hořkost, která se předtím na chvíli a jen slabě objevila, ani kyselost se neprojevují. Lahodná, celistvá, tajemná a poněkud bizarní čokoláda.
(c) www.valrhona.com
To jsou tedy tři nejvzácnější tabulky domu Valrhona, tři Gratiae, skryté klenoty, největší chlouba. Je-li základní "černá" řada (Guanaja a spol.) vlajkovou lodí Valrhony, ukázkou její kvality a standardem, podle kterého bychom mohli a měli poměřovat čokolády ostatních výrobců, pak Palmira, Gran Couva a Ampamakia jsou vrchol, ke kterému se podařilo dospět jen málokomu. Skončím praktickou poznámkou na okraj: všechny tři tabulky, o nichž byla řeč, obsahují 64 % kakaa. Jasně tedy dokazují, že čokoláda nemusí mít víc než 70 % kakaa, aby byla dobrá. Hranice 70 % se udržuje částečně kvůli marketingu některých velkovýrobců (obrovská sedmdesátka na krabičce vypadá prostě majestátně) a částečně kvůli snobismu některých konzumentů (kolikrát jsem už slyšel "já kupuji jen sedmdesátiprocentní..."). Nedejme na to.
