Chapon: Chuao

(c) www.parkhausberlin.de

CHAPON
CHUAO
Chocolat noir d'origine
75 %

Chapon, vynikající čokoládovna, která září z regálů nemnoha obchodů svými hýřivými, lehce kýčovitými, poněkud starosvětskými obaly a mně osobně ještě nepřipravila jediné zklamání, tedy Chapon získal zřejmě přístup k vzácnému kakau z oblasti Chuao na severu Venezuely. Byla to pro mě v prosinci, kdy jsem se k této čokoládě dostal, velká novinka: dosud bylo možné spočítat na prstech jedné nezmrzačené ruky všechny firmy, které toto kakao zpracovávají, na prvním místě ovšemže Amedei, jejíž tabulku Chuao stále pokládám za nejlepší, jakou jsem kdy ochutnal. Vzorek od mé milované značky Pralus mě kupodivu nenadchl. Proto jsem od Chapona neočekával nic moc. Byl jsem však velmi příjemně překvapen!

Proč je Chuao takový pojem? V této oblasti, údajně dobře chráněné před větrem, přežily staré kakaovníky. Zdejší kakao je považováno za "nejpůvodnější" na světě: nebylo šlechtěno, nemuselo být resuscitováno po epidemiích, které postihly světové plantáže, navíc jde o odrůdu Criollo, která je už tak dosti vzácná (přibližně 1-2 % světové sklizně kakaa, údaj se liší podle zdrojů).

Vzácná je i varieta Porcelana, která mě osobně nikdy zvlášť nezaujala. Samotný fakt, že určité sorty kakaa je málo, tedy není samospasitelný. Chuao má především tu výhodu, že chutná skvěle, jinými slovy, že se z něj dají vyrobit úchvatné čokolády, v nichž se snoubí jemné ovocné tóny s náznakem elegantní prašnosti a nic z tohoto povedeného partnerství nevyčnívá a nebojuje o pozornost. Jde o čokolády s charakterem, stylové, svěží, šarmantní.

Přesně taková je tabulka značky Chapon. Nejsem bohužel schopen srovnání s "konkurenční" čokoládou od Amedei, protože v době, kdy jsem měl v rukou čokoládu Chapon, moje vzpomínky na Amedei byly už několik let staré (a to se tvrdí, že čokoláda mění charakter s každým ročníkem podobně jako víno...) a nový vzorek k dispozici nebyl. Navíc podrobnému prozkoumání či procítění všech jemností nového objevu od Chapon bránila v mém případě chřipka, která se letos rozletěla po Evropě s elánem někdejší Černé smrti, a tak se omezím jen na základní charakteristiku:

Čokoláda je středně hnědá, má dokonalý lom, silně voní po ovoci (po nějakém vzácnějším ovoci, které nemáme denně na stole) a po kakaovém prachu, v ústech poměrně rychle taje, ale není tak prýštivá jako Amedei, chutná podobně jako voní: po ovoci, lehce prašně, což na jednu stranu vytváří celkový dojem svěžesti (velké pozitivum), ale na druhou stranu zase brání pronikavé kyselosti (další velké pozitivum). Prašná příchuť připomínající Valrhonu odlehčuje to, co by za jiných okolností dominovalo: ovocnou nakyslost. V ústech zůstává příjemný dojem bez zbytečné pachuti kysnoucího cukru, jazyk je dotčen spíš ve svém středu. Tato čokoláda je elegantní, stylově jednotná, nepatrně odtažitá, čiší z ní chladná svěžest počátku jara. Na to, že obsahuje 75procentní podíl kakaa, je velmi příjemná. Vřele doporučuji.

P. S. Tuto recenzi jsem spolu s předchozí (Morogoro od Domori) plánoval uveřejnit v rychlém sledu před třetí recenzí, jíž má tato malá série vyvrcholit. Chřipka, o níž jsem se zmínil, mi trochu zkřížila plány a způsobila několikatýdenní prodlevu. Nic se však nemění na celkovém plánu: sled mých posledních recenzí není nahodilý, je veden mým oblíbeným principem stupňování rozkoše. Po Morogoru, které jsem hodnotil vesměs pozitivně, ale s lhostejným pokrčením ramen, přišlo Chuao/Chapon, které chválím s jistým zápalem, a po něm přijde třetí čokoláda, velké překvapení, vlastně šok, ovšem v kladném slova smyslu, totiž čokoláda opravdu fantastická a ještě ke všemu vyrobená nikoli ve Francii, v Roanne či Tain-l'Hermitage, nikoli v Itálii, v Pontedeře či v piemontském None, nikoli ve Švýcarsku, v Belgii, ani u některého z našich šťastnějších sousedů, nýbrž, podržte se, u nás v chmurné Čechii. Máte se, pokud čtete moje recenze, na co těšit!